Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Návrat oživlých gramofonů

29. 07. 2016 11:59:56
Když mi bylo něco kolem nácti, měli jsme než gramofon. Taková byla doba, děti. Žádné empétrojkové přehrávače, ipody, spotify, nic takového.

Světu vládla kazeta (ideálně Sony za sedmdesát nebo BASF DOLBY - C za devadesát na bleším trhu v Gottwaldově), cédéčka se teprve chystala na invazi. Jak říkám, taková byla doba. Měli jsme doma jedny boty a chodili do školy na střídačku dvanáct kilometrů lesem plným vlků.

Ten gramofon, co jsme měli, byl mono. Měl jeden vestavěný reproduktor o výkonu asi pět watů. Toho maxima dosahoval, vždy když jsme spolu doma osaměli. To jsem ho nemilosrdně túroval Banjo Bandem Ivana Mládka a Puhdys, povoleného závanu rocku z NDR. Tak schválně, kolik Husákových dětí umí nazpaměť všechny písničky z Mládkova alba Nahledanou? Všichni, milánci, všichni!

No, jenže vliv z Maďarska pašované západní hudby se u nás pionýrů nedařilo eliminovat, a tak mi Ivan s banjem přestal stačit. Za peníze na stravenky jsem jezdil na četné blešáky v okolí a kupoval si desky s tou pravou hudbou. Dodnes cítím vůni obalu Dire Straits, za kterou padly obědy na září a ještě jsem musel domů stopem až z Olomóca. Desek přibývalo, peněz ne. Tak jsem přešel na kazety. Snil jsem o životě ve vlastním bytě, kde budu mít sestavenou metrovou hi-fi věž, obrovské repráky zasazené v mramoru a kožené křeslo, ve kterém budu celé dny sedět a poslouchat hudbu.

Svatba, děti, rozvod, další svatba, další děti a posunuli jsme se o čtvrtstoletí dál.

Donedávna jsem poslouchal muziku jen v práci na internetovém rádiu. Doma to nikdy nevyšlo. A tak žili až do smrti v zapomnění, co všechno dřív měli rádi.

Ale nene, píšu přeci donedávna! Dostali jsme se ženou od kamarádů gramofon. Postavili jsme ho na čestné místo v koutku tradic pod fotografie Kim-Ir-Sena a Kim-Čong-ila, přikryli háčkovanou dečkou a chodili ho láskyplně hladit po průhledném deklu. Nedostali jsme totiž bedny a zesík.

Věc se však posunula, a my se konečně dočkali prvního zavrnění našeho miláčka. A ještě lépe. Rebjáta odjéchaly na kaníkuly k babičce, ihned jsme nakoupili levný alkohol a užili si se ženou pořádnou poslechovou diskotéku jako v dobách Jiřího Černého. Byl jsem skvělý DJ. O každém albu zasvěceně pohovořil, přidal něco encyklopedických znalostí a pikantních historek ze zákulisí natáčení. Jak se pořad chýlil ke konci, poměr "někde jsem četl" a "teď jsem si vymyslel" se vychýlil výrazně směrem k mé diagnostikované bájné lhavosti. Jak říkám, hodnotný večer s hudbou. Veliká paráda!

Nicméně, mám ještě desky, které jsem si chtěl poslechnout v klidu sám. Těšil jsem se na ty Energity, Lokomotiv GT, Deža Ursínyho, polské SBS. A jednou to přišlo. Včera jsem byl odpoledne úplně sám doma (jako Mek Kulkin, nebo jak se ten malej zmetek jmenoval). Obřadně jsem pustil gramec, zesík, ohulil bedny, pomalu svezl hrot jehly a pustil si ... Mira Žbirku. Už len 22 dní.

Nemůžu za to, že jsem socíkem totálně poznamenaný. Bylo to prostě silnější než já. Tak holt bude muset Dežo počkat.

P.S. Koutek s fotografiemi Kim Family doma nemáme. To jsem trochu kecal.

Autor: Libor Michvocík | pátek 29.7.2016 11:59 | karma článku: 29.77 | přečteno: 1456x

Další články blogera

Libor Michvocík

Jak nemluvit o sexu

Naše prudérní židokřesťanská civilizace má zase migrénu. Přijde jaro a přijde to na samce i samičky. Zase budou všichni, jako smyslů zbavení běhat po ulicích, vrhat (se) na sebe navzájem chlípné chtivé a jinak pohoršující pohledy.

12.5.2017 v 12:09 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 1040 | Diskuse

Libor Michvocík

Jaro - kvete blbost.

Prožíváme doma generační srážku. Vrátil se k nám po letech synek, který doposud bydlel u své matky – mé exmanželky.

20.3.2017 v 14:39 | Karma článku: 36.66 | Přečteno: 2664 | Diskuse

Libor Michvocík

Protože!

„Haló, pane, upadla vám desetikoruna,“ volá na mě stařenka na ulici. „Ne, to není moje,“ spěchám. Protože, stojím s autem na placeném parkovišti, protože támhle jde městská policistka.

23.11.2016 v 10:45 | Karma článku: 28.72 | Přečteno: 1328 | Diskuse

Libor Michvocík

Advent! Ano, makáme!

Někdy v říjnu se osmělí ekonomka a zeptá se, jestli naše továrna splní do konce roku plán, když průběžné plnění je lehce nad šedesát procent. V půlce listopadu už to dělá skoro pětašedesát procent a ředitel se jeví býti rozmrzelý.

10.11.2016 v 10:00 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 527 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Zlato ve sklenici a vlahé podvečery

Ve chvíli, když komáři začnou pískat tenkou písničku, je čas na objevení zlata na dně sklenice a slastného mhouření kočičích očí. Nad blízkým močálem se nese žabí zpěv a můry hledají své cesty ke světlu.

28.6.2017 v 21:58 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 106 | Diskuse

Filip Vajdík

Cvičením se nedá zhubnout

Při cvičení spálíš hodně energie, možná dokonce i spálíš nějaké tuky. A proto pak dostaneš větší hlad a tuky si doplníš. Nejlepší metodou hubnutí je podle mě přerušovaný půst (intermittent fasting).

28.6.2017 v 21:51 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 256 | Diskuse

Stanislav Cigánek

Vymysleli papeže lidé?

V některých křesťanských kruzích je dnes dost často slyšet, že papež Bergoglio není ani křesťanem. Kým je ve skutečnosti tento člověk? Kdo si vymyslel papežství, Bůh anebo lidé?

28.6.2017 v 20:04 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 335 | Diskuse

David Vlk

Kdo má furt prát ty moje hadry???

Žena prostě nechápe, že moje tričko s límečkem XXXL je velké jako hubertus nějakého L-kového trpaslíka a moje sexy trenky s jemným proužkem jsou ušity z hektaru kvalitní bavlny.

28.6.2017 v 17:19 | Karma článku: 20.57 | Přečteno: 565 | Diskuse

Pavel Nitka

Ten dělá to a ten zas tohle aneb Jak to může někoho bavit?

Jak může někdo jen tak koukat na debilní seriál, když může večer trénovat na triatlon? Proč někdo brzo ráno vstává a jde moknout s udicí k rybníku, když může v klidu spát? A proč někdo čte detektivky, když si může číst ve slovníku

28.6.2017 v 15:17 | Karma článku: 19.49 | Přečteno: 876 | Diskuse
Počet článků 155 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2247

Muž z Hauzu - sebestředná próza *** Napsal jsem knížku - "528 dní v Pákistánu". Je o Pákistánu: http://www.palmknihy.cz/web/kniha/528-dni-v-pakistanu-6152.htm *** Vypálil jsem audioknihu "Ženy jsou z Venuše, muži z Hauzu"***. V roce 2014 mi vyšel "Zaručený adrenalin". Už je taky na PalmKnihách. Všechny recenze, kterými jsem pod smyšlenými jmény zahltil redakce jsou příznivé. Nečtu blogy, které nemají otevřenou diskusi...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.