Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Návrat oživlých gramofonů

29. 07. 2016 11:59:56
Když mi bylo něco kolem nácti, měli jsme než gramofon. Taková byla doba, děti. Žádné empétrojkové přehrávače, ipody, spotify, nic takového.

Světu vládla kazeta (ideálně Sony za sedmdesát nebo BASF DOLBY - C za devadesát na bleším trhu v Gottwaldově), cédéčka se teprve chystala na invazi. Jak říkám, taková byla doba. Měli jsme doma jedny boty a chodili do školy na střídačku dvanáct kilometrů lesem plným vlků.

Ten gramofon, co jsme měli, byl mono. Měl jeden vestavěný reproduktor o výkonu asi pět watů. Toho maxima dosahoval, vždy když jsme spolu doma osaměli. To jsem ho nemilosrdně túroval Banjo Bandem Ivana Mládka a Puhdys, povoleného závanu rocku z NDR. Tak schválně, kolik Husákových dětí umí nazpaměť všechny písničky z Mládkova alba Nahledanou? Všichni, milánci, všichni!

No, jenže vliv z Maďarska pašované západní hudby se u nás pionýrů nedařilo eliminovat, a tak mi Ivan s banjem přestal stačit. Za peníze na stravenky jsem jezdil na četné blešáky v okolí a kupoval si desky s tou pravou hudbou. Dodnes cítím vůni obalu Dire Straits, za kterou padly obědy na září a ještě jsem musel domů stopem až z Olomóca. Desek přibývalo, peněz ne. Tak jsem přešel na kazety. Snil jsem o životě ve vlastním bytě, kde budu mít sestavenou metrovou hi-fi věž, obrovské repráky zasazené v mramoru a kožené křeslo, ve kterém budu celé dny sedět a poslouchat hudbu.

Svatba, děti, rozvod, další svatba, další děti a posunuli jsme se o čtvrtstoletí dál.

Donedávna jsem poslouchal muziku jen v práci na internetovém rádiu. Doma to nikdy nevyšlo. A tak žili až do smrti v zapomnění, co všechno dřív měli rádi.

Ale nene, píšu přeci donedávna! Dostali jsme se ženou od kamarádů gramofon. Postavili jsme ho na čestné místo v koutku tradic pod fotografie Kim-Ir-Sena a Kim-Čong-ila, přikryli háčkovanou dečkou a chodili ho láskyplně hladit po průhledném deklu. Nedostali jsme totiž bedny a zesík.

Věc se však posunula, a my se konečně dočkali prvního zavrnění našeho miláčka. A ještě lépe. Rebjáta odjéchaly na kaníkuly k babičce, ihned jsme nakoupili levný alkohol a užili si se ženou pořádnou poslechovou diskotéku jako v dobách Jiřího Černého. Byl jsem skvělý DJ. O každém albu zasvěceně pohovořil, přidal něco encyklopedických znalostí a pikantních historek ze zákulisí natáčení. Jak se pořad chýlil ke konci, poměr "někde jsem četl" a "teď jsem si vymyslel" se vychýlil výrazně směrem k mé diagnostikované bájné lhavosti. Jak říkám, hodnotný večer s hudbou. Veliká paráda!

Nicméně, mám ještě desky, které jsem si chtěl poslechnout v klidu sám. Těšil jsem se na ty Energity, Lokomotiv GT, Deža Ursínyho, polské SBS. A jednou to přišlo. Včera jsem byl odpoledne úplně sám doma (jako Mek Kulkin, nebo jak se ten malej zmetek jmenoval). Obřadně jsem pustil gramec, zesík, ohulil bedny, pomalu svezl hrot jehly a pustil si ... Mira Žbirku. Už len 22 dní.

Nemůžu za to, že jsem socíkem totálně poznamenaný. Bylo to prostě silnější než já. Tak holt bude muset Dežo počkat.

P.S. Koutek s fotografiemi Kim Family doma nemáme. To jsem trochu kecal.

Autor: Libor Michvocík | pátek 29.7.2016 11:59 | karma článku: 29.77 | přečteno: 1460x

Další články blogera

Libor Michvocík

E.T. nikam volat nemusí

Ve velmi brzké době se to stane. Budou naráz přerušeny estrády na všech těch Novách, vypnou žraloky, mravence a raketky na edukativních stanicích, v Radiožurnálu přestane kvičet Agrokrajčo

30.6.2017 v 12:36 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 798 | Diskuse

Libor Michvocík

Jak nemluvit o sexu

Naše prudérní židokřesťanská civilizace má zase migrénu. Přijde jaro a přijde to na samce i samičky. Zase budou všichni, jako smyslů zbavení běhat po ulicích, vrhat (se) na sebe navzájem chlípné chtivé a jinak pohoršující pohledy.

12.5.2017 v 12:09 | Karma článku: 25.13 | Přečteno: 1097 | Diskuse

Libor Michvocík

Jaro - kvete blbost.

Prožíváme doma generační srážku. Vrátil se k nám po letech synek, který doposud bydlel u své matky – mé exmanželky.

20.3.2017 v 14:39 | Karma článku: 37.07 | Přečteno: 2708 | Diskuse

Libor Michvocík

Protože!

„Haló, pane, upadla vám desetikoruna,“ volá na mě stařenka na ulici. „Ne, to není moje,“ spěchám. Protože, stojím s autem na placeném parkovišti, protože támhle jde městská policistka.

23.11.2016 v 10:45 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 1349 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 645 | Diskuse

Libuse Palkova

Život není peříčko

Život není snadný pro nikoho z nás, ale když přijde nemoc, opravdu vážná nemoc, může se stát, že člověk, i ten nejstatečnější, na chvilinku ztratí odvahu

16.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 298 | Diskuse

Libuse Palkova

Kočka na střeše

O kočkách toho už bylo napsáno a řečeno tolik, že je těžké dodat cokoliv nového: Jsou milé, mazlivé, roztomilé, a když chtějí, tak to umí pořádně roztočit... A to platí jak o kočkách čtyřnohých, tak o těch dvounohých

15.8.2017 v 22:41 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 331 | Diskuse

Libuse Palkova

Láska nebo zvyk?

Lidé spolu žijí z nejrůznějších důvodů: z lásky, kvůli dětem, ze zvyku, ze strachu začít znova nebo co by tomu řekli ostatní, kdyby se rozvedli, z pohodlnosti něco měnit, kvůli majetku, často sami nevědí, co je drží pohromadě

15.8.2017 v 18:30 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2241

Muž z Hauzu - sebestředná próza *** Napsal jsem knížku - "528 dní v Pákistánu". Je o Pákistánu: http://www.palmknihy.cz/web/kniha/528-dni-v-pakistanu-6152.htm *** Vypálil jsem audioknihu "Ženy jsou z Venuše, muži z Hauzu"***. V roce 2014 mi vyšel "Zaručený adrenalin". Už je taky na PalmKnihách. Všechny recenze, kterými jsem pod smyšlenými jmény zahltil redakce jsou příznivé. Nečtu blogy, které nemají otevřenou diskusi...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.