Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na YouTubery už nemám

13. 09. 2016 12:52:17
Opět k nám dorazí YouTubeři. Píší, že tentokrát budou ve větším estrádním sále, protože minule fanoušci málem vyvrátili kino z pantů. Přijede Vaďák, Vidraile, Natyly, Gabrielle Clement, Fayne a Kea.

O svojí tvorbě si budou povídat s hosty, přivezou upomínkové předměty a ochotně se s fanoušky vyfotí. To vše za sto korun.

Moje dcera je cílová skupina. Všechny je sleduje, nadšeně mě informuje, který má kolik zhlédnutí, jak moc je slavný, a jak bude taky tak slavná. Koupil jsem jí o tom knížku – vlastně dvě, dva díly po pětistovce je lepší kšeft. Sama už taky pár videí natočila a sní o tom, že je bude chtít vidět statisíce uživatelů. Zatím je viděly akorát holky ze třídy, které také tvoří, tak se na to koukají navzájem, aby se podpořily a navzájem pomluvily.

Divím se, že mě ten fenomén úplně minul. Že vůbec, ale vůbec nic nevím. Když děti nadšeně kvičely „Jsi moje máma,“ věděl jsem, že existuje Lunetic, vím kdo je Brenda a proč se rozešla s Dylanem. Vlastně nevím, ale tuším, že v tom bylo nějaké zásadní poselství mládeži. Zaznamenal jsem existenci Lady Gaga. Jasně, že pletu jablka s hruškami a nic není trapnějšího a staršího než Beverly Hills 90210. Je to jen příklad, abyste viděli, že jsem skoro in. A vůbec, víte toho asi tak stejně jako já, tak se neušklíbejte.

No, pojďme dál. Já dokonce jednoho YT viděl na vlastní oči. Vystupoval někde na venkovním pódiu, tak mě tam dcera zatáhla. Před pódiem se shromáždilo asi padesát dětí kolem deseti let a nadšeně pištěly, když před ně vylezlo jiné, asi čtrnáctileté dítě a vzalo si mikrofon. Připadal jsem si tam jako dozor na chodbě při velké přestávce, tak jsem se šel ukrýt ke stánku s buřtem, který jsem nechtěl, ale byli tam všichni doprovodní dospělci. Kluk si ležérně vzal mikrofon, jakoby nic jiného nikdy ani nedělal a zahýkal (ano, nyní se posmívám jeho mutování) něco o tom, že má ponožky. Děti se rozpištěly. Pak řekl, že má modré ponožky, a že to je hustý. Pak se zeptal, kdo má taky modré ponožky, a když se ukázalo, že všichni mají samozřejmě modré ponožky, řekl, že je to hustý. Pak už jsem dostal klobásu a šel si ji sníst mimo dosah mikrofonu. Cestou domů mi dcera nadšeně líčila, jak byl YT vtipný a skvělý. Mlčel jsem a na triku měl mastný flek.

Vím, jak se poznají staří lidé. Nesdílí nadšení svých mladých potomků z nových progresivních kulturních směrů. Pamatuji si na svou strašně starou matku, když jsem jí nutil užívat si se mnou chraplák Bona Scotta z AC/DC. Strašně mě zklamala svou kulturní nevyspělostí, když její jedinou reakcí byl chladný požadavek o volume doleva. Těžce jsem tehdy nesl fakt, že tak progresivní milec kultury – já, může mít tak omezeného rodiče.

Vím, že nikdy nechci být zdrojem zklamání svých dětí, tak mlčím. Ony by sice chtěly, abych nadšeně opětoval jejich hvězdy, ale mlčení je pořád lepší, než to všechno, co bych jim chtěl strašně nahlas říct o té jejich kultuře!!! Vím, že se přetvařuji, a že jsem ve skutečnosti staroch prudérní, plechovka konzervativní, zaprděnec gaučový. Ale já se snažím. Nedávno jsem si pustil koncert Lady Gaga a skoro jsem ho dokoukal. Slyšel jsem taky něco, co si už nepamatuji a bylo to sice hrozně hrozné, ale vydržel jsem to. A včera jsem se rozhodl podívat na YouTubery. Jeden z nich má milión zhlédnutí videa, kde strašlivě nevtipně něco říká. Mě to nepohoršuje, je mi jedno, že říká šukat. Jen mě to strašlivě nudilo. Zaháním myšlenky, které by tuto informaci ještě více rozvily – všechny jsou hodnotící a na konci mají zvolání – já to nechápu! Jako moje matka.

Dcera zjistila, že jedna slavná YT bydlí někde poblíž v ulici. Má prý sto tisíc sledujících. Sto tisíc a moje dcera sledují holku s rovnátky, co si do kamery mobilu šlape na jazyk, že se jí nechce do školy, ani ze školy, ani nikam. Dcera si s ní domluvila schůzku. Prý jí chce vyšít polštářek a koupit čokoládu. Já to nechápu!

Autor: Libor Michvocík | úterý 13.9.2016 12:52 | karma článku: 27.93 | přečteno: 839x

Další články blogera

Libor Michvocík

E.T. nikam volat nemusí

Ve velmi brzké době se to stane. Budou naráz přerušeny estrády na všech těch Novách, vypnou žraloky, mravence a raketky na edukativních stanicích, v Radiožurnálu přestane kvičet Agrokrajčo

30.6.2017 v 12:36 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 798 | Diskuse

Libor Michvocík

Jak nemluvit o sexu

Naše prudérní židokřesťanská civilizace má zase migrénu. Přijde jaro a přijde to na samce i samičky. Zase budou všichni, jako smyslů zbavení běhat po ulicích, vrhat (se) na sebe navzájem chlípné chtivé a jinak pohoršující pohledy.

12.5.2017 v 12:09 | Karma článku: 25.13 | Přečteno: 1097 | Diskuse

Libor Michvocík

Jaro - kvete blbost.

Prožíváme doma generační srážku. Vrátil se k nám po letech synek, který doposud bydlel u své matky – mé exmanželky.

20.3.2017 v 14:39 | Karma článku: 37.07 | Přečteno: 2708 | Diskuse

Libor Michvocík

Protože!

„Haló, pane, upadla vám desetikoruna,“ volá na mě stařenka na ulici. „Ne, to není moje,“ spěchám. Protože, stojím s autem na placeném parkovišti, protože támhle jde městská policistka.

23.11.2016 v 10:45 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 1349 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Karas

Ze všech národů máme ten nejvyvinutější smysl pro humor. Proto se neusmíváme.

Humoristy máme skvělé, nekonečné televizní medailony herců-humoristů jsou v televizi skoro každý den. Máme ohromný smysl pro humor a skvělé vtipy. Umíme se sami sobě smát, až padáme v divadlech ze židlí. Ale ulicí kráčíme chmurně.

16.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jan Klar

Správnej chlap nikdy nebrečí

Viktor se po dlouhá léta snažil, aby ze svého syna vychoval chlapa. Byl to přece jen jeho nejstarší kluk, který by měl jít v otcovských stopách. Na tom nemůže nic změnit žádný politický režim nebo nová doba.

16.8.2017 v 12:06 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 645 | Diskuse

Libuse Palkova

Život není peříčko

Život není snadný pro nikoho z nás, ale když přijde nemoc, opravdu vážná nemoc, může se stát, že člověk, i ten nejstatečnější, na chvilinku ztratí odvahu

16.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 8.87 | Přečteno: 298 | Diskuse

Libuse Palkova

Kočka na střeše

O kočkách toho už bylo napsáno a řečeno tolik, že je těžké dodat cokoliv nového: Jsou milé, mazlivé, roztomilé, a když chtějí, tak to umí pořádně roztočit... A to platí jak o kočkách čtyřnohých, tak o těch dvounohých

15.8.2017 v 22:41 | Karma článku: 8.27 | Přečteno: 331 | Diskuse

Libuse Palkova

Láska nebo zvyk?

Lidé spolu žijí z nejrůznějších důvodů: z lásky, kvůli dětem, ze zvyku, ze strachu začít znova nebo co by tomu řekli ostatní, kdyby se rozvedli, z pohodlnosti něco měnit, kvůli majetku, často sami nevědí, co je drží pohromadě

15.8.2017 v 18:30 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 156 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2241

Muž z Hauzu - sebestředná próza *** Napsal jsem knížku - "528 dní v Pákistánu". Je o Pákistánu: http://www.palmknihy.cz/web/kniha/528-dni-v-pakistanu-6152.htm *** Vypálil jsem audioknihu "Ženy jsou z Venuše, muži z Hauzu"***. V roce 2014 mi vyšel "Zaručený adrenalin". Už je taky na PalmKnihách. Všechny recenze, kterými jsem pod smyšlenými jmény zahltil redakce jsou příznivé. Nečtu blogy, které nemají otevřenou diskusi...

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.