- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Woe, ať si stoupnu, kam si stoupnu...vždy lidé, co přijdou až po mně a postaví se k jiné kase, jsou odbaveni rychleji, než já :))
Parádní! V nemocničním bufetu jsem si, v takovém domácím prostředí, před šuplíkem s kasou 30 minut opakovala 10 deka sekaný, 10 deka salátu a rohlík. Abych byla příkladně připravená, nezdržovala, a hlavně jsem se na to moc těšila. V tom pán přede mnou podal papírovou bankovku. Vše se nějak zaseklo a šuplík i s mincemi se ocitl na podlaze. Omluvy a sběr peněz, hledání zatoulaných. Ale už to bude, už se pánovi vrací ta bankovka. Jenže ouha! Ta prvotní, podávaná prý byla mnohem vyšší. A tak se vyšetřovalo, svědčilo, rozčilovalo, uráželo. Na tu moji sekanou se vůbec nedostalo. Dodnes na ni mám chuť
To je tak strašně strašná pravda, že to snad ani není pravda!
Líbí se mi to vesmírný pojetí.
A další, aspoň moje pravidlo - nikdy neřestupuj do jiný fronty, když se ti zdá, že v tvojí to pomalu odsejpá. Spolehlivě se tam něco zasekne, a budeš na tom ještě hůř.
blahopřeju k vystiženému.:)).. pocit té, která vždycky stojí blbě a měla někde zůstat...pocit blbce..A když jsem si přečetla jednu povídku M. Hvoreckého... mám pocit blba v supermarketu navždy...Samozřejmě akorát to mám jinak s tím pokoukáním a do toho nemluvím.... snad jen maličkost.... když já to slovo i na blogu tak začasto.. kozy ... prostě nemám ráda.
Jo ... to je ta karma ... a úhel pohledu ... a pravidlo, že přání se neplní. Obvykle si stoupnu do nejdelší fronty, abych se co nejdéle mohl dívat krásné prodavačce na prsa. Jenže ona je pak tak rychlá, že ji nezpomalí ani to, když dvakrát zadám špatně pin. Pokud jdu do menšího obchůdku, jen otevřu dveře, už chystá majitelka deset rohlíků z Příkaz a deset domácích vajíček, můj obvyklý nákup, abych jen zaplatil a pak máme spoustu času na povídání. Nejspíš jí o Tobě řeknu .-))
.